Skleník - záchrana při deštivých létech

Protože počasí posledních několika pěstebních sezon nebylo zrovna optimální, rozhodlo se mnoho growerů vyměnit volnou zahrádku či políčko v přírodě za sofistikovanější skleník. Má totiž několik nesporných výhod - kytky nejsou tak na očích a ve skleníku je možné zabránit nepříjemným a pro rostliny nebezpečným výkyvům v počasí.

Mnoho lidí má ale za to, že pěstování ve skleníku je příliš složité. No, pokud vás všechna pravidla a předpisy pro toto pěstování matou, jednoduše na ně zapomeňte ;) Jediné, co musíte udělat, je zajistit kytičkám dostatek světla, vzduchu a prostoru, postarat se o vodu a živiny.

Kdo má skleník a zasadí v něm, nebude litovat. Skleník je totiž vynikajícím prostředím pro pěstování jakékoli rostliny. Nad rostlinami máte totiž naprostou kontrolu a světlo vám navíc přináší ten nejsilnější zdroj, slunce, jehož svit je navíc zdarma!

Nejjednodušší skleník může být tvořen z jednoduché dřevěné konstrukce pokryté polyetylenovou fólií. Je důležité zajistit, abyste měli dostatek volného prostoru nad a pod bočními stěnami, nebo zabudovat střešní okno. Umožníte tak ventilaci skleníku. Můžete použít speciální tuhé plastové tabule, vyvinuté speciálně pro skleníky.

Pokud se nechcete obtěžovat stavbou skleníku, můžete si pořídit již sestavené modely s plochou od 2 do 10 m2, které jsou skvělé pro začátečníky. Při správném používání můžete na takovém prostoru vypěstovat krásnou sklizeň.

Skleníky mohou mít všechny možné velikosti a každý grower si určitě bez problémů vybere takový, který vyhovuje jeho požadavkům a potřebám.

Nejlevnější cestou, jak pořídit skleník, je sestavit takový, který je připojený k další budově, díky čemuž ušetříte na materiálu a nákladech na stavbu (protože jedna stěna budoucího skleníku již existuje). Nejběžnějším typem takového skleníku je přístavek, u kterého je střecha skleníku připojena ke zdi již postavené budovy, od níž se odklání a působí dojmem, že se skleník o budovu opírá.

Další možností je volně stojící skleník, samostatně postavená konstrukce se čtyřmi stěnami a střechou. Výhodou tohoto typu je, že může být postaven prakticky kdekoli, protože nepotřebujete žádnou další již stojící budovu. Můžete tak využít přirozených výhod místa, na kterém jej vybudujete, jako je například dostatek slunečního svitu, vhodný vítr nebo dostupnost zásob vody. Volně stojící skleníky mohou mít mnoho podob, například tunelový skleník nebo skleník se šikmou střechou - tento druh je velmi vhodný, pokud skleník budujete například na svahu.

Skleníky je zároveň možno spojit a vytvořit tak řadu propojených skleníků. Tato varianta je ideální při komerčním pěstování ve velkém množství. Skleníky vytvářejí obrovský propojený a ničím nerozdělený prostor. Díky tomu je vytápění, chlazení a větrání vnitřního pěstebního prostředí mnohem jednodušší a levnější.

Kromě těchto větších, trvalých skleníků, existuje mnoho jednodušších struktur, ve kterých lze upravovat klima a pěstovat rostliny v menším měřítku. Sem patří například již zmiňované dřevěné nebo plastové konstrukce pokryté průhledným materiálem, zadržujícím teplo, jako jsou například průhledné plastové desky nebo tenké sklo. Druhým příkladem může být pařeniště, což je jednoduchá konstrukce s jakýmkoli druhem systému vytápění. Tyto struktury a pařeniště mohou být malé jako pěstební indoor systémy, nebo dokonce tak veliké, že se v nich může postavit člověk.

Jednoduché skleníky jsou vyhřívány slunečním svitem, což zaručuje nízké provozní náklady. Jsou ale méně stabilní a zároveň nejsou odolné vůči extrémnímu počasí. Ovládání vnitřního prostředí je navíc mnohem náročnější, než u větších typů.

Při zřizování skleníku mějte také na paměti, že čím více slunečního svitu se k rostlinám dostane, tím lepší sklizně se dočkáte. V případě potřeby můžete množství světla vždy omezit, natřít například stěny skleníku barvou, pokrýt látkou nebo sítí, případně zakrýt čímkoli vhodným. V okamžiku, kdy bude ale skleník stát ve stínu, slunce do něj nepřivedete!

Důležitá je také velikost skleníku a prostor pro růst rostlin. Kytky potřebují prostor, takže pokud si všimnete, že vzrostlé rostliny se dotýkají listy, měli byste je posunout, aby měly dostatek volného místa. V tomto případě mají značnou výhodu groweři, kteří mají své rostliny v květináčích a mohou s nimi libovolně pohybovat, ostatní musí pečlivě plánovat ještě před zasazením, nebo se spolehnout na různé techniky ohýbání a zastřihávání.

Jakou odrůdu?

Zpočátku pěstujte jen takové odrůdy, které jsou vyzkoušené, odolné a produktivní. Možná budete muset nejprve experimentovat, ale určitě vám rádi poradí ostatní groweři, kteří mají s pěstováním ve skleníku zkušenosti. Odrůdy, které vyžadují pravidelné a bohaté doplňování živin byste měli ze seznamu vypustit.

Půda

Stejně jako ve venkovním prostředí, můžete rostliny pěstovat ve volné půdě nebo v květináčích. Výhodou květináčů je, že je lze snadno přemisťovat a pokud plánujete použít předpřipravený mix z obchodu, budete jej potřebovat méně. Nejlevnější variantou vytvoření vhodného půdního mixu je smíchání kvalitní zahradní hlíny s kompostem v poměru 1:1, nebo smíchání třetiny hlíny, kompostu a rašeliny. Poté do připraveného mixu přidejte zralého hnoje a kostní moučky nebo popela. Jestliže je v hlíně příliš jílu, přidejte do ní písek.

Pěstební prostředí

Při úpravě prostředí uvnitř skleníku mluvím především o teplotě, vlhkosti a systému odvětrávání. Přídavné osvětlení je další možností, jak prostředí ovlivnit. Podle typu skleníku, který si vyberete, se liší také možnosti, které při udržování a ovlivňování vnitřního prostředí máte. Není asi nutno říkat, že do velkých skleníků musíte použít také průmyslovou techniku, zatímco u malých, méně odolných zařízení velké přístroje nenacpete. Ve velkých sklenících navíc bývají základní prostředky pro ventilaci již zabudovány. Například nízko rychlostní přívodní a odsávací ventilátory na střeše skleníku.

Základem je ale to, abyste zajistili častý a dostatečný přísun čerstvého vzduchu do skleníku z venčí. Různí škůdci a choroby jako padlí, nebo plísně totiž nejraději napadají rostliny, které trpí kvůli stojatému a příliš vlhkému vzduchu. Dostatečná ventilace je tedy naprosto nezbytná (přitom však musíte udržet požadovanou teplotu viz. dále v textu)!

Teplota prostředí

Jednou z nejdůležitějších věcí, které je zapotřebí se při pěstování ve skleníku vyhnout, jsou výkyvy teploty. Takže pozor na chladné noci, kdy hodnoty na teploměru mohou prudce spadnout během několika minut! Pozor musíte dávat také v opačném případě - pokud je opravdu horký den, teplota ve skleníku může být díky skleníkovému efektu o desítky stupňů vyšší, než venku. V takovém případě musíte větrat, jak to jen jde. Otevřete všechna okna, a pokud je to nutné, i dveře.

Optimální denní teploty jsou ve skleníku mezi 18 a 26 °C (hodnota ale závisí také na pěstovaném strainu). Noční teploty by měly být nižší, mezi 13 a 18 °C.

Teplota půdy

Teplota půdy není zrovna údaj, který by se při indoor pěstování nějak zvlášť sledoval a na políčku ve volné přírodě to řešit také nemusíte. Ve skleníku je to ale jinak. Teplota půdy je zde velmi důležitá.

Je nutné ji sledovat proto, že ovlivňuje rychlost, jakou probíhají chemické reakce v rostlině. Platí to samozřejmě především pro kořeny, které zajišťují příjem živin z půdy. Při teplotách půdy pod 7 °C kořeny navíc přestávají růst. U mladých rostlin, které se teprve vyvíjejí, jde pochopitelně o zcela zásadní záležitost - velikost kořenů totiž ovlivňuje i velikost rostliny nad zemí. Tím pádem čím větší kořeny, tím větší rostlina a čím větší rostlina, tím větší sklizeň ;)

Někteří pěstitelé zalévají rostliny v chladnějším období teplou vodou. Tohle opatření však působí maximálně půl hodiny, poté se půda opět ochladí. Lepší metodou je neustálé ohřívání půdy například zavedením trubek s teplou vodou pod zem. Existují samozřejmě i profesionální systémy, ty jejich pořízení je poměrně nákladné.

Vlhkost

Jak jsme si již řekli, prostředí ve skleníku je velmi důležité při prevenci výskytu škůdců, případně v boji s nimi. Spolu s teplotou záleží také na vlhkosti. Většině rostlin, se daří nejlépe při relativní vlhkosti okolo 60 %. Při nižších hodnotách riskujete stresování rostlin a ovlivnění kvality sklizně.

Zvláště opatrní buďte, pokud ve skleníku topíte. V tom případě totiž vlhkost vzduchu klesá velmi rychle. Sledujte proto rostliny a odumírající listy, které jsou signálem, že vlhkost je příliš nízká. Používejte také vlhkoměr. Nejlepší obranou proti suchému vzduchu je použití zvlhčovačů vzduchu. Možností je také využít automatické mlhovače či rozprašovače vody.

Živiny a zavlažování

Rostliny nesmí nikdy vyschnout. Ve skleníku však není možné dodržovat naprosto pravidelný rytmus zavlažování rostlin. Proměnných, které mají na vlhkost půdy vliv, je totiž příliš mnoho (venkovní počasí, velikost rostlin, jejich odrůda atd.). Namísto toho je nutné kontrolovat často půdu manuálně. Je to ale snadné. Je-li povrch pěstebního média na dotyk suchý, zalévejte.

Pokud jste připravili půdu správně, není obvykle nutné dodávat rostlinám další živiny. U vzrostlých rostlin zpomalený růst nebo žloutnoucí listy většinou znamenají jednu ze dvou věcí: kořeny již zaplnily květináč a potřebují více prostoru, nebo rostlina potřebuje další živiny a stopové prvky. Seznam symptomů a jejich řešení by vydal na několik stran, proto k tomuto tématu doporučuji knihu Weedology - Matihuana/Vše o pěstování konopí od Philipa Adamse, která před časem vyšla i v češtině (lze zakoupit na webu www.weedology.cz).

To stejné platí i o škůdcích, proto se o nich zde nebudu rozepisovat. Druhy jsou však z velké části shodné s těmi, které můžete na rostlinách nalézt při pěstování na zahrádce i v indoor pěstebním systému.

Světlo

Světlo ve skleníku zajišťuje slunce. Zdarma. To je výhoda. Není ale od věci trochu mu pomoci. Do skleníku můžete zapojit přídavné osvětlení, stejné, jako při indoor pěstování. A důvodů pro jeho použití může být celá řada. Potřebou prodloužit fotoperiodu přesazovaných nebo čerstvě zasazených rostlin, které ještě nemají začíst kvést, počínaje, po nutnost mít k dispozici světlo ve dnech, kdy slunce zapadá již příliš brzy a vy potřebujete nechat rostliny ještě dozrát. O pěstování v zimě ani nemluvě.

U prvního případu je nutné uvědomit si, v jaké fázi růstu rostliny jsou a především to, jestli se ve stejné fázi nacházejí všechny kytky ve skleníku! Pokud ne, musíte skupiny rostlin v různých fázích vývoje oddělit neprůsvitnou stěnou. Během dne, kdy poskytuje světlo slunce, můžete umělé osvětlení vypnout, nebo ztlumit. Tím ušetříte na nákladech za elektřinu.

V druhém případě, kdy chcete dosáhnout více sklizní za rok, postupujte s osvětlením stejně, jako při indoor pěstování. V okamžiku, kdy je slunečního svitu opravdu málo, můžete několik hodin denně přisvítit umělým osvětlením. A pořád ještě oproti indoor pěstírně ušetříte, protože nesvítíte celý den v kuse. Zde také vstupuje do hry technika „forcing", o níž píšu dále v textu.

V každém případě si musíte dát pozor, aby váš skleník neozařoval celou vesnici a jeho záři nebylo možné ve večerních a nočních hodinách pozorovat z kopce vzdáleného několik kilometrů. Pokud jste viděli film Bílá vdova, víte, o čem mluvím :)

Forcing

Abyste dosáhli několika sklizní za rok, musíte uměle upravit fotoperiodicitu. Takovému postupu se říká „forcing". 12 hodin jsou rostliny zakryty neprůsvitnou plachtou, aby bylo simulováno 12 hodin tmy, které rostlina potřebuje ke květu. Jednoduchý systém umožňuje mezi měsíci dubnem a prosincem sklízet dvakrát až třikrát za rok. Abyste mohli pěstovat celý rok, musí být skleník vytápěn. Tak budete moci sklidit i čtyřikrát za rok.

Forcing je skutečně zajímavá technika pro všechny pěstitele, kteří pěstují na denním slunci. Je možné ji využít jak ve sklenících, tak na balkónech nebo na zahradě za domem. Můžete tak přivést rostliny ke květu v létě, kdy je slunce nejsilnější, pěstovat tropické odrůdy (Sativa) a nechat je vykvést ještě před začátkem listopadu.

Pro zakrytí skleníku, aby se dovnitř nedostalo sluneční světlo, můžete použít několik metod. U menších zařízení můžete přes strukturu po dvanácti hodinách slunečního svitu prostě přetáhnout těžkou plachtu. U větších skleníků se dají využít automatická stínidla, která jsou obvykle ovládána programovatelným časovačem. Tuto variantu lze využít i v menších sklenících, protože tím zamezíte možné lidské chybě a stresování rostlin. Určitě víte, že pro rostliny je velmi nepříjemné, když se k nim dostane světlo v době, kdy mají mít noc. Může se pak totiž stát, že přestanou kvést a vrátí se do fáze růstu. Takový stres rostliny mate, mohou dokonce vznikat hermafroditní jedinci. Stačí se o pár minut opozdit a katastrofa je na světě.

Kromě automatického zatemňování existují v dnešní době dokonce i speciální skla, která se automaticky ztemňují a „zneprůhledňují".

Úklid

Před zasazením nových rostlin je vhodné skleník vyčistit a zajistit, že ve skleníku nezůstaly žádní škůdci, plísně a houby. Tento úklid zaručí, že nová generace vašich rostlin začne v optimálním prostředí. Prázdný skleník vám navíc poskytne perfektní prostor, kde sušit vaši sklizeň.

Není to žádná věda, že? Jak jsem již říkal na začátku tohoto článku, v dnešní době chladných a na srážky až příliš bohatých letních měsíců, jsou skleníky vynikajícím způsobem pro pěstování rostlin. Práce je to jen o málo složitější, než při pěstování ve volné přírodě. Výnosy ze skleníku navíc bývají o poznání bohatší :) Přeji všem v nové sezoně mnoho štěstí a pěstitelských úspěchů.

jindrich@softsecrets.nl