Produkce vlastních semen

Napadlo vás někdy, produkovat si svoje vlastní semena?

Napadlo vás někdy, produkovat si svoje vlastní semena? A zajímá vás, jaké procedury se praktikují ve světoznámých semenných bankách? Pokud jste si na obě otázky odpověděli kladně, pak máte nyní příležitost dozvědět se odpovědi. Přečtěte si něco o produkci semen a křížení odrůd. Nabyté informace můžete v budoucnu využít pro šlechtění svých odrůd, nebo získání vlastních kvalitních semínek.

Dá se předpokládat, že většina growerů se už při pěstování s nějakým vlastním semínkem setkala. Při venkovním pěstování je tato situace celkem běžná, a to i v případě, že pěstujete feminizované odrůdy. Pro vznik semínek je nutné, aby byla samičí rostlina opylena pylem z rostliny samčí, a to v počáteční fázi kvetení.

Při indoor pěstování se zdá být ideální opylení mezi druhým a čtvrtým týdnem kvetení. Při outdoor pěstování, ve středoevropských podmínkách, je ideální období od počátku tvorby květů zhruba čtyři týdny, v závislosti na odrůdě. S přesným termínem si ovšem není třeba dělat příliš velkou hlavu, protože opylovat můžeme začít ve chvíli, kdy se ze samčích květů začne uvolňovat pyl. Samčí rostliny dozrávají mnohem rychleji, nežli samičí, a tak je v přírodě zaručeno, že se pyl dostane na samičí květy včas. Základním předpokladem k produkci vlastních semen je tedy pěstování samčích i samičích rostlin.

Pokud se vám při venkovním pěstování stane, že se v samičích květech objeví semínka i přesto, že nemáte na zahrádce žádnou samčí rostlinu, pak to znamená, že někde ve vašem okolí samčí rostlina je. Druhým možným vysvětlením je, že některá z vašich rostlin je hermafroditní. To znamená, že se na ní tvoří samčí i samičí květy. Hermafroditismus nemusí být nutně příliš zřetelný. Někdy se může na samičí rostlině utvořit jen pár samčích květů, kterých si normálně ani nevšimnete. Tato situace může nastat samozřejmě i při indoor pěstování. Nezáměrně získaná semínka mohou překvapit kvalitou, ale je to spíš náhoda. Většinou to není nic světoborného, a hlavně nemáte přehled o tom, jaké odrůdy se vlastně zkřížily.

Množení semen

Pokud máte, nebo si pořídíte semínka konkrétní odrůdy, která splňuje vaše očekávání, a toužíte po tom, abyste měli semen více, můžete si je jednoduše rozmnožit. Je nutné, aby semena nebyla feminizovaná, protože z feminizovaných semen byste nezískali potřebného samce. Pro takové domácí množení semen je dobré mít nejméně deset rostlin, aby byl prostor pro nějakou selekci. Čím více rostlin budete pěstovat, tím lepší selekci můžete provést. Semínka zasejete a sledujete vývoj každé jednotlivé rostliny.

Abyste získali semínka s nejlepšími možnými vlastnostmi, je nutné vybrat pouze nejsilnější samčí a nejsilnější samičí rostlinu. Zakrslé rostliny, nebo rostliny vykazující jakékoliv vady je třeba z pěstebního prostoru odstranit, ať už množíte semena venku, nebo pod umělým osvětlením. Pečlivou selekci je třeba provádět až do chvíle, kdy vám zbudou jen nejsilnější rostliny. Pokud si za účelem množení zasejete pouze deset rostlin, je možné, že vyberete pouze jednoho samce a jednu samici. Zvláště u samců se vyplatí použít pouze toho nejsilnějšího, protože pylu má dostatek pro všechny samice. Vzhledem k množství pylu je možné přinutit samce prořezáváním k tomu, aby měl pouze jednu, nebo čtyři hlavní větve - pylu bude skutečně dost.

Zralost samce poznáte tak, že se z jeho květů při doteku začne sypat jemný nažloutlý či nazelenalý prášek. Abyste získali semínek co nejvíce, je dobré přirozenému opylení trošku pomoci. To můžete provést malým štětcem, který byste použili například při malování temperami. Nejprve na štětec naberete pyl přímo z květů samčích rostlin a pak ho nanesete na květy rostliny samičí. Druhá varianta je trochu brutálnější, ale také to jde. Samce, nebo některou jeho větev odříznete a pyl přímo vyprášíte na samičí rostliny. Po opylení už nezbývá než věnovat maximální péči opyleným samičím rostlinám a dovést je ke zdárnému dozrání a sklizni. Pokud provedete opylení dobře, budou květy samičích rostlin plné semínek. Před sklizní je důležité věnovat pozornost tomu, aby byla semena skutečně zralá. Nesmějí být zelená, nebo dokonce bílá. Zralé semínko má tendenci se ze svého pouzdra vyklubat. Pouzdro praskne a vy tak můžete vidět hnědé, žíhané semínko, zkrátka takové, které je podobné těm, která jste zaseli.

Po popsaném prvotním množení byste měli mít desítky až stovky semen jedné odrůdy, které můžete dále využít pro další množení, nebo rovnou pro pěstování. V případě, že byste chtěli semena dále množit, je třeba vždy provádět pečlivou selekci, tedy rozmnožovat semena pouze ze silných a zdravých rostlin. Selekce je nesmírně důležitá a provádějí ji všechny semenné banky. Čím více rostlin máte k dispozici, tím lépe můžete selekci provádět a tím vyšší a zejména konstantní kvality semen můžete dosáhnout. Slavné semenné banky provádějí množení s tisíci rostlin, takže mají při selekci velmi bohaté možnosti a i při odstranění rostlin s jakýmikoliv nedostatky jim zbude stále dost rostlin na získání dostatečného množství semen.

Šlechtění odrůd

S produkcí semen úzce souvisí šlechtění (angl. breeding). Šlechtění se od běžného množení semen liší tím, že se nemnoží semena stejné odrůdy, ale jednotlivé odrůdy se navzájem kříží, čímž vznikají odrůdy nové, s odlišnými vlastnostmi, respektive s kombinací vlastností křížených odrůd. Optimálním výsledkem šlechtění je odrůda, která zdědí pozitivní vlastnosti odrůd výchozích, nebo jejíž vlastnosti splňují předem daný účel (dozrávání v chladnějších podmínkách, odolnost vůči chorobám, vyšší výnos atp.) Tento výsledek ovšem není nikdy zaručený, a nezřídka je opačný, nebo jinak neodpovídá požadavkům.

Neúspěchem při šlechtění je například získání odrůdy, která nevykazuje vyrovnanost a stálost, což znamená, že rostliny ze šlechtěných semen nerostou stejně rychle, neposkytují stabilní výnos, nebo se v dalších generacích objevují genetické vady. Skutečnost je taková, že získat novou, kvalitní a stabilní odrůdu je obtížné a může to trvat dlouhou dobu. K době potřebné pro získání křížence je třeba podotknout ještě jednu zásadní informaci. Pro zajištění stability nové odrůdy se provádí zpětné křížení s původní samčí linií. Dejme tomu, že se rozhodneme zkřížit odrůdu White Widow (WW) s odrůdou Jack Herrer (JH). Pokud budeme mít samičí rostlinu WW a samčí JH, je třeba v dalších generacích samici výsledné odrůdy opět zkřížit se samcem JH. Tento postup se může opakovat ještě s dalšími generacemi semen a rozdíly ve vlastnostech nové odrůdy mohou být velmi významné. Šlechtění je zkrátka velmi složitý proces a uvedení nové odrůdy do oběhu předcházejí dlouhá léta tvrdé práce.

Vraťme se ale zpátky k domácímu šlechtění. Pokud si sami doma vyzkoušíte křížení dvou odrůd, získáte nové zkušenosti a můžete sami posoudit, jak se jednotlivé odrůdy ovlivňují již při prvním křížení. Jelikož nelze předpokládat, že cílem domácího křížení bude masová produkce semen, stačí se zaměřit na to, abyste pro křížení použili skutečně nejsilnější rostliny, a to samčí i samičí. Kvalitního samce poznáte nejen podle stavby, ale také podle vůně. Stačí chvilku třít stonek vzrostlého samce prstem a poté k němu přičichnout. Měli byste cítit intenzivní vůni pryskyřice. Jestliže se vám při prvním pokusu povede opravdu krásný samec, můžete si pyl uschovat pro další použití. Pyl jednoduše nasbíráte do pytle, nebo nějaké nádobky, mírně usušíte při pokojové teplotě a uložíte do mrazáku. Pyl bude použitelný několik měsíců.

Vysoká teplota a vlhkost pyl rychle poškozují. Při sběru pylu je třeba mít na paměti, že se velmi snadno z květů vysype. Jeden ze způsobů jak sesbírat pyl, je instalace čistého papíru, který připevníte na spodní část stonku rostliny a uděláte z něj kornout, jehož průměr bude minimálně stejně velký, jako průměr rostliny i s větvemi. S rostlinou zatřesete a pyl napadá do kornoutu. Samozřejmě je nutné mít kornout pečlivě připevněný ke stonku, například zahradnickým drátkem. Výhodou tohoto postupu je, že můžete kornout nechat na místě i několik dní a postupně sbírat pyl z dozrávajících květů. Samičí rostliny opylujte stejným způsobem, jako při množení semen. Po dozrání samic získáte semínka, která zdědila po svých rodičích určité předpoklady. Co ve skutečnosti zdědily, zjistíte až při pěstování rostlin z takto získaných semen. Pokud vás šlechtění zajímá, nenechte se odradit prvním neúspěchem. Je možné, že se vám hned napoprvé povede získat nového vlastního křížence, který bude odpovídat vašim očekáváním, ale stejně tak je možné, že získáte semínka, ze kterých vyrostou různě velké a různě plodné rostliny. To je zcela normální, stává se to i zkušeným šlechtitelům a není to důvod pro rezignaci.

Při šlechtění je třeba pečlivě izolovat samčí rostliny od samičích, aby nedošlo k nechtěnému opylení. V takovém případě byste neměli jistotu, jestli vámi vybraná samičí rostlina nebyla opylena slabším samcem, který nebyl určen pro křížení. Už z tohoto důvodu je nezbytné všechny slabé samce odstranit již před produkcí pylu. Velká koncentrace samců na jediném místě by také mohla způsobit smíchání jejich pylů během jeho sběru, a to v žádném případě nechcete. Izolace samců a samic je důležitá i při množení semen, a to ze stejného důvodu, jako při šlechtění.

O pár odstavců výše byla zmínka o tom, že semena nesou vlastnosti, které dědí po svých rodičích, tedy samci a samici, jejichž spojením semena vznikla. Tato informace je při šlechtění jedna z nejdůležitějších. Pokud vám má šlechtění přinést nějaké zkušenosti, nebo dokonce novou a kvalitní odrůdu, je dobré toho vědět o rodičích co nejvíce. Pokud víte, jak velcí a rozvětvení byli rodiče, jak rychle dozráli, jaký měli tvar a barvu listů, můžete tyto informace porovnat s jejich potomky, tedy s novou odrůdou. Optimální je celý proces šlechtění fotit. Rozdíly, kterých se vám podaří docílit, vám mohou mnohé napovědět o tom, jakých výsledků lze křížením dosáhnout. Budete překvapeni, jak rychle lze změnit vlastnosti rostlin pouhým křížením. Zkušení šlechtitelé s dlouholetou praxí už dokážou docela dobře předpovědět, jakého výsledku docílí křížením jednotlivých odrůd, když znají jejich vlastnosti. K takovým znalostem ale vede dlouhá cesta, posetá trpělivostí a pečlivostí. Je to důvod, proč je špičkových breederů jako šafránu.

Feminizované a samokvetoucí odrůdy

Nabízí se otázka, zda je možné křížit a množit samokvetoucí a feminizované odrůdy. Pokud oplodníte feminizovanou odrůdu pylem samčí rostliny, nezískáte semínka, která by byla feminizovaná. Z takto získaných semen vám vyrostou rostliny samčí i samičí. Nicméně, feminizovaná semínka se z mnoha důvodů pro šlechtění nehodí a zpravidla se nepoužívají. Ovšem pokud máte chuť to vyzkoušet, nelze vám to upírat. K získání semen pro pár vlastních sklizní to nemusí být úplně největší problém. U samokvetoucích odrůd je jejich vzájemné křížení klidně možné. Nejsem si ale jistý, zda se na našem trhu vůbec dají koupit nefeminizovaná semínka automatů. Pro domácí šlechtění by to bylo jednoznačně přínosné. Máte-li zájem o samokvetoucí nefeminizovaná semena, budete se muset spokojit s nabídkou zahraničních obchodů, na internetu se dají celkem snadno najít.

Péče o rostliny při šlechtění a množení

Asi vás to nepřekvapí, ale považuji za nezbytné na to upozornit. Podmínky, ve kterých rostliny rostou, zásadně ovlivňují kvalitu semen, které při množení nebo šlechtění získáte. Nedostatky ve výživě rostlin, nevyhovující klima, špatné zavlažování - to jsou jen některé vlivy, které mohou narušit správný vývoj rostlin. Vaším cílem je získat kvalitní a dobře vyvinutá semena, která ponesou ty nejlepší dědičné vlastnosti po svých rodičích. K tomu je třeba, aby rodiče vyrůstali v ideálních podmínkách a byli zdraví, silní a neměli za sebou stresující období.

V dnešním článku jste měli možnost se seznámit se zcela základními informacemi o množení a šlechtění semen. O šlechtění by se toho jistě dalo napsat mnohem více, ale věřím, že pokud s ním nemáte zkušenosti žádné, nebo se k této akci chystáte, dozvěděli jste se vše, co jste potřebovali vědět. V budoucnu se k tomuto tématu jistě vrátím.