Jak si snadno vyrobit klony

Klony zakoření během 6-14 dnů, podle aktuálních podmínek.

Každý grower má při pěstování dvě možnosti, jak začít své rostliny pěstovat. Buďto může využít široké nabídky semínek od bezpočtu semenných bank, nebo pěstovat rostliny z klonů. Zatímco semínka se v současné době shánějí velmi snadno, s klony už je to o něco horší. Sehnat kvalitní klony bývá složité a často si nemusíte být jistí tím, že vždy dostanete to, co od nich očekáváte. Jestliže chcete pěstovat z klonů a zároveň mít jistotu, že pěstujete konkrétní odrůdu, můžete si snadno vytvořit vlastní mateční rostlinu/y, a mít tak klony vždy, když je potřebujete.

Klon je rostlina získaná řízkováním z mateční rostliny. Klony se proto nazývají také řízky, což je název běžně používaný mezi zahradníky. V growerské komunitě můžete zaslechnout další názvy, jako jsou řezy, řezivo, prckové, děti, koníky a mnoho dalších. Klony by teoreticky měly mít naprosto stejné vlastnosti a genetické předpoklady, jako mateční rostlina. To znamená, že klony nařezané z jedné mateční rostliny by měly dorůstat stejné výšky, měly by mít zhruba stejný výnos a dozrávat ve stejnou chvíli. Aby všechno toto byla pravda, musí se klony vyrábět stejným způsobem a o mateční rostlinu musí být dobře postaráno. V opačném případě mohou mít klony z jedné rostliny zcela jiné vlastnosti, a to je situace, které rozhodně nechceme docílit.

Mateční rostlina

Základem klonování je samozřejmě mateční rostlina. Jelikož z ní plánujeme vyrábět klony pro pěstování, musíme získat vysoce kvalitní, výnosnou a stabilní rostlinu. To je v podstatě na klonování ten nejtěžší úkol. Jsou v zásadě dva způsoby, jak mateční rostlinu získat. Ten nejspolehlivější je samozřejmě i nejtěžší a klade vyšší nároky na prostor a čas. Tím způsobem je vypěstování rostlin z nefeminizovaných semínek a následná pečlivá selekce, na jejímž konci je jedna až několik matečních rostlin. Druhým způsobem je to, že si seženeme kvalitní klony z osvědčené mateční rostliny někoho jiného, který si tu práci s vypěstováním kvalitní mateční rostliny dal za nás. Tento způsob je vhodný v případě, že máme možnost získat klony pro matku z důvěryhodného zdroje, který má s pěstováním matečních rostlin dostatek zkušeností.

V případě vypěstování vlastní mateční rostliny ze semen se postupuje následovně. Nejprve si vyberete nefeminizovaná semena odrůdy, která nejlépe vyhovuje vašim požadavků. Pokud plánujete v budoucnu používat klony i pro venkovní pěstování, nezapomeňte vybrat odrůdu, která se hodí pro pěstování uvnitř i venku. Odrůdy určené pouze pro vnitřní pěstování vám venku nemusí dozrát, nebo neposkytnou tak kvalitní produkt. Klony nelze vyrábět ze samonakvétacích rostlin, protože ty začínají kvést zhruba ve stejnou chvíli, kdy je možné začít klony řezat. Řezat klony z rostlin, které už kvetou, se běžně nedělá. Pro vypěstování kvalitní mateční rostliny je dobré zasít alespoň deset semínek, aby bylo možné udělat co nejpečlivější selekci. Jinými slovy, čím vyšší je počet rostlin, ze kterých lze mateční rostlinu vybírat, tím větší je šance, že se vybere ta opravdu nejlepší rostlina.

Semínka zasejeme klasickou cestou a vypěstujeme z nich rostliny. Ty je nutné si očíslovat, nebo jinak označit. Také je vhodné je zaštípnout ve chvíli, kdy se nám objeví výhonky 4-6 bočních větví. Tím docílíme rychlejšího vývoje bočních větví, ze kterých můžeme nařezat více klonů najednou. Zhruba 14-21 dnů po zaštípnutí už by na rostlinách mělo být dostatek mladých výhonků, ze kterých se dají nařezat 3-4 klony viz dále a obrázky. Klony z každé rostliny je třeba taktéž pečlivě označit, abychom věděli, ze které rostliny každý klon pochází. Nyní jsou dvě možnosti. Buďto přepneme rostliny, ze kterých jsme klony nařezaly do fáze květu, nebo počkáme, až nám klony zakoření, zasadíme je a přepneme je ihned do fáze květu (12 hodin světlo, 12 hodin tma) - v tomto případě necháme původní rostliny ve fázi růstu (18 hodin světlo, 6 hodin tma). Ať si vybereme kterýkoliv způsob, budeme zhruba během 3 týdnů vědět, které rostliny jsou samčí a které samičí. Samčích rostlin se pak zbavíme, pokud nechceme získat i semínka. O získávání vlastních semínek se řekneme zase někdy příště, a proto se tomuto tématu nebudeme dnes dále věnovat. V tuto chvíli tedy víme, které rostliny jsou samičky, tedy potenciální mateční rostliny pro výrobu vlastních klonů.

V této fázi tedy máme na květ přepnuté buďto původní rostliny, nebo klony z nich nařezané. Pokud bychom přepnuli na květ původní rostliny, je nutné jejich klony zasadit do 14 dnů od zakořenění, jinak půjde kvalita klonů dolů, a my z nich pak těžko uděláme vynikající mateční rostlinu. Jak jste jistě pochopili, pro vypěstování matečních rostlin ze semen je zapotřebí mít dva oddělené pěstební prostory, abychom v jednom z nich mohli mít neustále světelný cyklus pro fázi růstu. Oddělené pěstební prostory jsou pro pěstování vlastních klonů nutné vždy, protože i kdybychom měli jednu jedinou mateční rostlinu, musíme ji uchovávat v prostoru, kde udržujeme světelný cyklus 18 hodin světlo, 6 hodin tma. V druhém prostoru můžeme klidně pěstovat rostliny na květ.

Jelikož naším cílem je získat skutečně kvalitní mateční rostlinu, nestačí nám pouze vědět, že rostlina je samička. My potřebujeme samičku nejlepší ze všech. Proto je nutné sledovat vývoj každé rostliny individuálně a dělat si o tom záznamy. Rostliny, které za ostatními pokulhávají - rostou pomaleji, jsou slabší, nebo vykazují nějaké vady - nejsou vhodné pro použití na pěstování klonů. Nemá je ovšem cenu likvidovat hned. Normálně je necháme dozrát a úrodu sklidíme. Po sklizni této zkušební várky máme dostatek údajů, podle kterých se můžeme rozhodnout, kterou rostlinu si necháme a uděláme z ní matku pro další pěstování. Porovnáme průběh vývoje rostlin, jejich celkovou stavbu, sílu a samozřejmě výnos, vůni a chuť. Podle těchto ukazatelů vybereme jednu nejlepší rostlinu. To znamená, že nám zbude buďto jedna původní rostlina, z jejíhož klonu, nebo více klonů, jsme získali nejlepší rostlinu, nebo rostlina/y vypěstované z klonu původní rostliny, která byla nejlepší. Ostatní rostliny vyřadíme a nebudeme se s nimi dále zabývat.

Nyní záleží jen na tom, kolik klonů chceme produkovat. V případě, že chceme mít klony vždy pro svoje pěstování a budeme si je vyrábět zhruba jednou za tři měsíce, nám postačí jedna mateční rostlina, kterou budeme udržovat. Pokud chceme mít klonů více, naděláme si z mateční rostliny klony a ty nejsilnější použijeme pro vypěstování dalších matečních rostlin. Pokud bychom získali klon pro mateční rostlinu a nemuseli se piplat s výše uvedeným postupem, můžeme si samozřejmě také vyrobit libovolný počet matek.

Klonárna

Pro zakořeňování klonů je vhodné si sestavit klonárnu. Můžeme si ji buďto koupit, nebo vyrobit svépomocí. V podstatě jde o to, připravit prostor, ve kterém bude možné mít neustále rozsvícené zářivky a svítit na klony ze vzdálenosti cca 30-40 cm. Pro osvětlení lze použít zářivku s označením FLUORA o délce 60 cm. S touto zářivkou osvětlíme cca 60-100 klonů, podle jejich velikosti. Když je klonárna větší a je třeba přidat zářivku další, je vhodné FLORU doplnit zářivkou s bílým (modrým) světlem. Klonům je také dobré topit od spodu.

Rychlost zakořenění se tak zkrátí až o 50% a klony mohou být připravené k zasazení již za 6-8 dnů. Topení obstará topná podložka, nebo kabel. Obojí snadno seženete v growshopech, nebo v prodejnách s akvaristickými potřebami. V klonárně také musí být vysoká vlhkost. Pokud se nám nechce investovat do dalšího zvlhčovače vzduchu, pomůže nám propagátor - plastový skleník pro pěstování sklonů. Jeho výhodou je to, že můžeme koupit model, vybavený topením ve spodní části. Takový propagátor nás vyjde zhruba na 1 600,- Kč a získáme perfektního pomocníka, který zajistí klonům vlhkost a teplo od spodu.
Vše naskládáme do klonárny a poslední, co potřebujeme, je plato na pěstování klonů, rockwoolové kostky, odlamovací nůž, či skalpel a zakořeňovací gel. S tímto vybavením můžeme začít řezat klony.

Řezání a zakořeňování klonů

Klony řežeme z mateční rostliny s ohledem na to, aby se matka mohla dále vyvíjet. Proto bychom po uříznutí každého klonu měli umožnit rostlině, aby na místě odříznutého výhonku mohl vyrašit alespoň jeden, nebo dva nové - budoucí klony. Pokud bychom toto neumožnili, brzy by matka neměla z čeho produkovat další výhonky a byla by nám k ničemu. Řezané klony by měly být zhruba stejně velké, abychom z nich získali vyrovnaný porost při následném pěstování. Klony by také měly mít několik pater, alespoň tři. Vše se dá celkem snadno vyčíst z obrázků u tohoto článku. Než klony začneme řezat, připravíme si plato s rockwoolovými kostkami. Jestliže máme dostatečně velké výhonky k uříznutí, je dobré si pořídit plato na větší kostičky, nebo v menším platu sázet klony ob jednu dírku. Docílíme tak situace, kdy se klony nebudou příliš tísnit, a nebude hrozit riziko výskytu plísně na listech. Klony také budou dobře a rovnoměrně osvětleny.

Kostky nasázíme do sadbovače (plata) a namočíme do roztoku vody a kořenového stimulátoru. Použitím stimulátoru nejen urychlíme vyrašení kořínků, ale také výrazně zlepšíme jejich kvalitu. Kořeny budou silnější a budou se rychleji rozvíjet.

Takto připravené plato s kostkami je připravené na příjem klonů. Vybrané výhonky mateční rostliny uřízneme odlamovacím nožem šikmo. Jednak nám půjdou lépe zapíchnout do kostiček a navíc to přispěje i k jejich rychlému zakořenění. Uříznutý výhonek namočíme v gelu a zapíchneme co nejhlouběji do kostky v sadbovači. Stimulátory zakořenění je možné pořídit ve formě prášku, roztoku, nebo gelu. Gel je, dle mého názoru, jednoznačně nejlepší, protože ošetří stonek rovnoměrně a ani neztéká tak, jako roztok. Nutno ještě upozornit, že stimulátor, do kterého stonek klonu namáčíme je jiný, nežli kořenový stimulátor, který přidáváme do vody, ve které namáčíme kostky.

Jakmile máme plato plné, umístíme ho do propagátoru, nebo rovnou do připravené klonárny, podle toho, jak jsme se zařídili. Dno nádoby (např. propagátoru) je dobré naplnit 2-3 cm perlitu. Světlo by mělo svítit 24 hodin denně. V těchto světelných podmínkách rostliny nejlépe tvoří kořeny. Topení je dobré napojit na časový spínač, aby neběželo non-stop a nepřehřívalo kostky. Četnost a délku topení je nutné upravit dle aktuálních podmínek. V některých případech je třeba klonárnu i odvětrávat, aby teplota nebyla příliš vysoká a byl zajištěný přísun čerstvého vzduchu. Obecně by se teplota v klonárně měla pohybovat mezi 19-21°C a vlhkost vzduchu okolo 80% - v těchto klimatických podmínkách zakořeňují klony nejlépe a kořeny se objeví 6-9. den.

Někdy jsou listy řezaných klonů příliš velké a je lepší je trochu zmenšit, aby nestínili ostatním klonům a nesrážela se na nich voda, která vytváří ideální podmínky pro výskyt plísně. Klony ostřihneme do špičky a jejich plochu zmenšíme maximálně o 50%.

Pokud nemáte prostor na stavbu klonárny, můžete umístit propagátor do prostoru, kde udržujete svou mateční rostlinu. Není to úplně ideální řešení, ale funguje. V takovém případě velmi doporučuji pořídit zmíněný propagátor s vytápěním. Klony sice zakoření o něco málo déle, ale zároveň pomalu rostou. V každém případě je ovšem lepší, když pro klony máte samostatný prostor, třeba starý peřiňák, nebo jiný prostor. Klony je obvykle nutné zavlažit zhruba po sedmi dnech. Sadbovač s klony jednoduše ponoříme do roztoku vody a kořenového stimulátoru.

Jak dlouho klony vydrží

Klony zakoření během 6-14 dnů, podle aktuálních podmínek. Nejlepší je zasadit klony co nejdříve od chvíle zakořenění, tedy doby, kdy kořeny vykukují z kostiček. Klony v klonárně mohou být ještě dalších 14 dnů, ale jejich kvalita pomalu klesá. Pokud byste je museli nechat v sadbovači déle než 1 týden, je lepší sundat vršek propagátoru (pokud v něm klony máte) a přendat je do prostoru, kde roste mateční rostlina. Klony bude třeba zavlažovat častěji. Nejzazší doba pro zasazení klonů je zhruba 14 dnů od zakořenění.

Jak dlouho vydrží matka

Mateční rostlinu můžete udržovat několik let a po celou dobu z ní můžete řezat klony. Pravdou je, že pokud z jedné mateční rostliny ořezáváte klony příliš často, rostlinu to vyčerpává a je dobré ji nechat občas odpočinout. Mně osobně přijde ideální, když se klony ořezávají maximálně jednou za deset až čtrnáct dní. Každopádně, pro vlastní použití stačí řezat klony jednou za 2-3 měsíce, což matku nijak nevyčerpá... I v tomto případě je však nutné matku nějak regulovat, tedy odstraňovat části větví a některé výhonky i v případě, že klony zrovna neděláte. Během zmíněných 2-3 měsíců by vám rostlina vyrostla příliš do výšky. Takovou regulaci je dobré provést jednou z měsíc/měsíc a půl.

Tak co, vyzkoušíte si vypěstovat vlastní mateční rostlinu? I kdybyste nedosáhli úspěchu hned napoprvé, za nabyté zkušenosti to bude rozhodně stát. Přeji vám přitom hodně úspěchů.